Říká se to, ale kde je pravda? Když si dáme sklenici šampaňského, zamává to s námi víc, než po skleničce vína? Je to jen o pocitu nebo bublinky opravdu „fungují“? Obsah alkoholu ve víně se pohybuje průměrně kolem 12 % a podobně je to i se šampaňským, tak proč se po bublinkách cítíme rychleji opilí?
Ve studii publikované v magazínu Alkohol a alkoholismus se výzkumníci zabývali tím, zda může stejný nápoj – jeden s bublinkami a jeden bez bublinek – způsobit, že se cítíte více opilí.
Vědci rozdělili dvanáct dobrovolníků do dvou skupin. Někteří dostali dvě sklenice čerstvě otevřeného šampaňského, zatímco další dostali stejný nápoj, který ale už byl odstátý a bez bublinek. Testovaní lidé v obou skupinách tedy dostali stejné množství alkoholu.
Po dvou sklenicích čerstvě nalitého šampaňského měli lidé obsah alkoholu v krvi ve výši 0,54 promile. U těch, kteří pili šampaňské bez bublinek, to ale bylo jen 0,39 promile. Subjektivní pocit, že jsou lidé ze druhé skupiny méně opilí, potvrdily i testy vnímání a reakční testy.
A “kdo” za to může?
H2CO3 neboli kyselina uhličitá – směs oxidu uhličitého (CO2) a vody (H2O), která se nachází nejen v šampaňském a šumivých vínech, ale také v minerálkách.
Kyselina uhličitá pozitivně stimuluje krevní oběh ve sliznicích jako je ústní dutina, žaludek a tenké střevo. A lepší oběh znamená, že do krve může být vstřebáváno více alkoholu. Navíc alkoholu „pomáhá“ ještě oxid uhličitý, který zvyšuje propustnost buněčných membrán.
Takže opravdu nejste blázni, když máte pocit, že jste po trošce šampaňského opilejší než po sklenici vína.
Navíc tento efekt může být ovlivněn i tvarem sklenice, ze které sekt pijeme. Pokud by se šampaňské pilo ze široké sklenice, bublinky by se na skle neudržely a rychle by vyprchaly, proto se pije z tradiční úzké a dlouhé sklenice flétnového typu, z nápoje tak uniká velmi málo oxidu uhličitého.
